Jednou přivedla jedna matka svého syna k rabínovi. Ten se chlapce zeptal:
„Dám ti jeden Gulden, když mi povíš, kde bydlí Bůh“.
Chlapec mu odpověděl: „Dám ti dva Guldeny,
když ty mi řekneš, kde nebydlí“.
(Z příručky německých skautů)
Člověk je dobrým pánem přírody jen za předpokladu,
že Bůh je Pánem člověka.
(Pavel Kosorin, Křesťanské aforismy, str. 73)
Náš Otec se jmenuje Bůh.
Jeho jméno znamená:
Bůh je vyšší než nebe.
Bůh je hlubší než moře.
Bůh je krásnější než svět.
Bůh je jiný než všechno na světě.
Bůh je svatý.
Oslavujme ho.
(Z příručky německých skautů)/
„Zeptej se krásy země, zeptej se krásy moře…, zeptej se krásy oblohy…, zeptej se všech těchto skutečností. Všechny ti odpoví: Hleď, jsme krásné. Jejich krása je svědectvím. Tyto krásy jsou podřízeny změně. Kdo je stvořil, když ne ten nejkrásnější, který není podřízen žádné změně?“
(Sv. Augustin)
Věřte, že nechápu, jak je možno jít kolem stromu a nebýt šťasten, když jej člověk vidí. Mluvit s člověkem a nebýt šťasten, nemilovat ho. A kolik je překrásných věcí na každém kroku, které dokonce třeba již úplně ztracený člověk může pokládat za překrásné!
(F. M. Dostojevskij)